Zvláštnosti a úskalí na samotné cestě
Dálniční a jiné poplatky
Na cestách po Balkánu jsme se snažili využívat co nejvíce dálničních tahů, které jsou ve většině případů zpoplatněny. Zde je přehled poplatků na naší cestě:
SLOVENSKO: měsíční dálniční známka 14 EUR, na hranicích dálnice D2 Brno - Bratislava platba pouze v hotovosti.
MAĎARSKO: měsíční dálniční známka 4780 HUF, platba kartou na první benzínové čerpací stanici MOL za hranicemi po nájezdu na dálnici M1 Vídeň - Budapešť. Známka je pouze účet s vaší SPZ.
MOLDÁVIE: ekologická daň 3 EUR, platí se na hraničním přechodu pouze v hotovosti, berou i kovové mince.
RUMUNSKO: trajekt přes Dunaj z Calarasi do Silistry 8 EUR, platba pouze v hotovosti.
BULHARSKO: silniční týdenní známka 5 EUR, platí se v hotovosti na hraničním přechodu.
TURECKO: zde se platí dálniční poplatky přednabitou kartou, minimální nabití 30 TLR (15 EUR), platba kartou. Na vjezdu za městem Edirne je první mýtná brána, zde nabijete kartu. Dálnice O3 do Istanbulu, přejezd Bosporu, (platí se pouze cesta z Evropy do Asie) a dálnice O4 z Istanbulu do Gebze 15 TLR. Bohužel pak nebylo místo, kde vrátit kartu a dostat zpět peníze.
Trajekt přes Marmarské moře z Gebze do Yalova 25 EUR, platba pouze v hotovosti.
Trajekt přes Dardanely z Canakkale do Ecebatu 15 EUR, platba pouze v hotovosti.
ŘECKO: Pozor: dálnice z hranic Turecka do Thessaloniky je nově zpoplatněna 4 EUR (2 mýtnice na cestě). Platba pouze v hotovosti.
MAKEDONIE: Na úseku dálnice Gradsko - Skopje se platí třikrát mýtné, pouze hotově a pouze v makedonských dinárech, eura nepřijímají. Úsek Gradsko - Veles 50 MKD, Veles - Petrovec 60 MKD, Petrovec - Skopje 30 MKD.
KOSOVO: 14denní zelená karta 30 EUR.
SRBSKO: Dálnice v úseku Novi sad - Subotice 350 SRD, platba kartou.
Hraniční přechody
Na této cestě nás čekal 14krát přejezd státních hranic. Po loňské negativní zkušenosti hlavně s čekací dobou na hraničních přechodech, jsme letos byli mile překvapeni. Nejdelší čekání bylo na maďarsko-ukrajinském přechodu Tiszabecs - Pančykovo 30 minut, a to na maďarské straně. Zde jsem musel vyplnit dotazník, kde kromě klasických údajú o autě chtěli vyplnit momentální stav kilometrů a stav paliva v nádrži. Kontrolovali pak na palubní desce, zda uvedené údaje souhlasí.
Ostatní hraniční přechody byly vždy jen otázkou pár minut, podaním pasu do okénka celníkovi, a to jak na vstupu do Unie z Moldávie do Rumunska, tak na vstupu do Unie a zaroveň i schengenského prostoru z Turecka do Řecka nebo ze Srbska do Maďarska.
Samotnou kapitolou je hraniční přechod Bender (Tighina), pokud se tak dá tento přechod mezi Moldávií a Podněsterskou moldavskou republikou nazvat.
Rozhodně vám nedoporučuji cestovat do Podněstří vaším osobním autem. Lepší alternativa je cestovat z Kišiněva místní autobusovou dopravou, jezdí každých 15 minut a odjíždí z centrálního bazaru v Kišiněvě. Cesta stojí 27 MDL (asi 44 Kč). V autobuse vyplníte migracionnuju kartočku, na údajných hranicích musíte vystoupit a jít s pasem a vyplněnou kartočkou do budovy, kde si vystojíte krátkou frontu, zapíšou vás a odtrhnou jednu polovinu migracionnoj kartočky, druhou polovinu vám vrátí i s pasem. Tu potom odevzdáte při odjezdu z této neuznané země. Pozor: migracionnuju kartočku neztratit. Hrozí velké komplikace pri odjezdu z Podněstří a naše ambasáda vám zde nemůže nijak pomoci.
Čerpací stanice, benzín a platba platební kartou
Ujeli jsme celkem 6108 kilometrů s celkovou spotřebou 406 litrů benzínu Natural 95 (průměrná spotřeba podle palubního počítače 6,7 litru na 100 kilometrů). Na celé trase dostatek benzínových čerpacích stanic, nejvíce asi v Albánii. Tankovali jsme pouze u značkových čerpacích stanic jako OMW, MOL, BP nebo LukOil.
Veškeré platby za benzín byly hrazeny VISA platební kartou absolutně bez problémů, a to i v zemích, jako je Moldávie nebo Albánie. Akorát v Albánii jsem si musel sám obsloužit terminál, protože obshluha čerpací stanice s ním neuměla zacházet. POZOR: spousta čerpacích stanic má na stojanech samolepky platebních karet, hlavně v Albánii, ale přesto karty nepřijímají. Než budete tankovat, zeptejte se obshluhy benzínky, zda je možné platit kartou.
Ceny benzínu natural 95 na Balkáně v Kč k datu 10. 7. 2012
MAĎARSKO: 35,92
UKRAJINA: 27,73
MOLDÁVIE: 29,76
RUMUNSKO: 31,72
BULHARSKO: 32,53
TURECKO: 47,55
ŘECKO: 43,43
MAKEDONIE: 31,57
ALBÁNIE: 31,71
BOSNA A HERCEGOVINA: 30,70
SRBSKO: 32,28
Netankovali jsme pouze v Černé Hoře a v Kosovu.
Bezpečnostní situace na celém Balkáně
Na celém Balkánském poloostrově je bezpečno, ale přesto doporučujeme cestovat raději ve dne. Řízení vozidla se musí věnovat zvýšená pozornost. Silnice a dálnice nepoužívají pouze motorová vozidla, ale také chodci, cyklisté, neosvětlené povozy atd. Kontroly dopravní policie (zejména v Srbsku a v srbské části Bosny) jsou poměrně časté. Doporučuje se respektovat případnou výzvu policisty k zastavení a během většinou pouze formální kontroly dokladů se vyvarovat jakýchkoliv verbálních konfliktů. Ty mohou skončit odebráním cestovního pasu a udělením pořádkové pokuty (může se vést i řízení u místního „přestupkového soudu”). Styl řízení místních řidičů je celkově agresivnější a této skutečnosti odpovídá i vyšší počet těžších dopravních nehod. Na Balkáně jsme cestou měli dvě policejní kontroly, v Bulharsku, pouze kontrola týdenní známky, a v srbské části Bosny, kde byl policista opravdu na ránu.
Hlavní silnice mají kvalitní povrch kromě Ukrajiny, tam jsou i nadále silnice v hrozném stavu - výtluky, záplaty atd. Všechny jsou silně frekventované, dobře značené, se spoustou neosvětlených tunelů (hlavně Makedonie, Kosovo, Albánie, Černá Hora a Bosna a Hercegovina), vedlejší silnice často postrádají asfaltový povrch a jakékoli značení. Kvalitní podrobné mapy neexistují, i automapy cizího původu (např. Freytag&Bernd 1:250 000) často zobrazují neexistující silnice, nesprávně udávají jména vesnic a jejich spojnice a nerozlišují asfaltové a nezpevněné silnice.
Všechny dálniční tahy jsou kvalitou vozovky na vysoké úrovni, a to i dálnice Kosovo - Albánie. Na dálnicích se z důvodu přítomnosti pomalých a neosvětlených vozidel v pravém pruhu dálnice a rizika nehod po setmění doporučuje jízda v levém pruhu dálnice. Klasický připad je i to, že řidič kamionu zastaví v pravém jízdním pruhu a jde si udělat do příkopu potřebu.
Při pobytu ve větších městech důrazně doporučujeme parkování na placených, hlídaných parkovištích, a v noci na hlavních, osvětlených komunikacích. V žádném případě se nesmějí v autě nechávat žádné cennosti a doklady, a to i při zaparkování na placeném parkovišti či zdánlivě frekventovaném místě. V případě vykradení doporučujeme přivolat policii a vyžádat si sepsání protokolu. Je třeba také počítat s tím, že vozidla s cizí poznávací značkou a turisté mohou být středem zájmu místních kapsářů.
Podobně jako v jiných částech světa i na Balkáně, hlavně v Turecku, existuje hrozba teroristických útoků. Tato hrozba je dlouhodobě aktuální zejména v souvislosti s napětím mezi vládou či tureckými organizacemi a PKK (zakázaná kurdská organizace). V minulosti útočila PKK nejen proti tureckým státním institucím, ale i proti turistickým cílům za účelem poškození turecké ekonomiky.